| Úvodní strana | O nás | Aktuálně | Vyhledávání | Mapa webu | Odkazy | Kontakt | Ke stažení
Aktuální čas:

23/05/2017 14:41:35

Web je podporován
Ministerstvem zemědělství
LogoMZe

Provozovatel webu:
MZLU Brno
Logo MZLU

 
Partneři webu:
partneři webu
Více informací


Výběr jazyka:
ceska verze stranek    english version
 

Počet přístupů: 566527
 

© 2008 bezpecna-krmiva.cz
Všechna práva vyhrazena.
Jste zde: Správná praxe / Správná praxe a prvovýroba / Řízení rizika v prvovýrobě
 
Řízení rizika v prvovýrobě

Prvovýrobci podle Nařízení o hygieně krmiv zejména zajistí, aby splňovali příslušné hygienické požadavky stanovené v tomto nařízení.

Nařízení o hygieně krmiv stanoví obecná pravidla pro hygienu krmiv a podmínky a postupy zajištující dohledatelnost krmiv. Nařízení se vztahuje m.j rovněž na zemědělskou prvovýrobu (dále jen „prvovýroba; prvovýrobci“), uvádí-li krmiva na trh, či produkuje zvířata, která jsou určená k produkci potravin.

Co se rozumí hygienou krmiv?
Hygienou krmiv se podle Nařízení o hygieně krmiv rozumí opatření a podmínky nutné pro kontrolu nebezpečí (bezpečnost krmiv) a zajištění vhodnosti krmiv pro spotřebu zvířaty, s přihlédnutím k jejich zamýšlenému užití.

Co je to riziko?
Nařízení o hygieně potravin v článku 3 definuje riziko, jako míru pravděpodobnosti nepříznivého účinku na zdraví a závažnost tohoto účinku, vyplývající z existence určitého nebezpečí.

Nařízení dále stanoví, že při krmení zvířat určených k produkci potravin přijmou zemědělci opatření a postupy, aby zabránili vzniku rizika ( biologického a chemického, včetně fyzikální kontaminace krmiv, zvířat a živočišných produktů) , popřípadě jeho udržení na co nejnižší přiměřené dosažitelné úrovni.
Protože problematika identifikace rizik a jejich řízení v zemědělské prvovýrobě je značně široká, cílem této stránky není prezentace jednotlivých rizik (fyzikální, biologická a chemická rizika), ale snaha o poskytnutí všeobecného pohledu na základní rizika v prvovýrobě, jednak z pohledu legislativy , jednak v návaznosti na zásady a postupy správné praxe.

Za účelem dodržování požadavků Nařízení o hygieně krmiv a řízení rizika v prvovýrobě prvovýrobci dodržují ustanovení Přílohy I. Nařízení a Přílohy III Nařízení.
Prvovýrobci rovněž mohou použít vnitrostátních Pokynů pro správnou praxi uvedenou v Kapitole III. Nařízení „POKYNY PRO SPRÁVNOU PRAXI“.

Cílem zjišťování možných biologických, fyzikálních a chemických rizik (dále jen „rizika“), podle platné legislativy a Kodexu správné výrobní praxe pro krmení (CAC/RCP 54- 2004), je zajištění bezpečnosti potravin pro lidskou spotřebu.
Prvovýrobci jsou povinni provádět a řídit operace tak, aby se předcházelo rizikům, která by mohla ohrozit bezpečnost krmiv a současně zajišťují minimalizaci těchto rizik.
Prvovýrobci rovněž musí v možné míře zajistit, aby jimi vyráběné produkty byly vyráběny, připravovány, čištěny, baleny, skladovány a přepravovány tak, aby byly chráněny před kontaminací a znehodnocením.

Prvovýrobci krmiv zabezpečují kontrolu rizik tím, že dodržují jak národní legislativu , tak legislativu EU. V této souvislosti sledují, tj. podle potřeby provádějí monitorování krmiv minimálně na legislativně definovaná rizika (např.: zakázané látky; nežádoucí látky; živé škůdce; obsahy škodlivých plevelů; kontaminace některými léčivy při používání medikovaných krmiv, či doplňkovými látkami, dodržování ochranných lhůt). Krmiva by měla zejména splňovat přijatelné, a v daných případech předepsané standardy např.: pro obsahy patogenů, mykotoxinů, pesticidů a nežádoucích látek, které mohou ohrozit zdraví zvířat, či spotřebitele.

Ve většině stadií zemědělské produkce krmiv a krmných složek představují rizika tři způsoby kontaminace, a to:

  • biologická rizika, jako jsou např.: bakterie, houby a jiná mikrobiální patogenní agens,
  • chemická rizika, jako jsou např.: rezidua medikace, obsahy nežádoucích látek, pesticidy, hnojiva a jiné podobné substance, a
  • fyzikální rizika, jako jsou např.: úlomky kovových částic, jehel, skla a další cizí nečistoty.

ZÁKLADNÍ PRINCIPY A POŽADAVKY NA ZJIŠŤOVÁNÍ A ŘÍZENÍ RIZIKA

Krmiva a krmné složky by měly být vyráběny, mělo by s nimi být manipulováno, měly by být přepravovány a uchovávány a skladovány tak, aby byly chráněny před kontaminací škůdci a biologickými kontaminanty , nebo před chemickými, fyzikálními nebo mikrobiálními kontaminanty nebo jinými podobnými látkami. Prvovýrobce přijímá opatření pro kontrolu nebezpečné kontaminace způsobené například vzduchem, půdou, vodou, hnojivy, přípravky na ochranu rostlin, biocidními produkty , či veterinárními léčivými přípravky a manipulací s odpadem a jeho likvidací. Dále přijímá opatření, která se týkají zdraví rostlin, zdraví zvířat a opatření týkající se životního prostředí, která mají důsledky pro bezpečnost krmiv.

Označování

Označování krmiv při jejich uvádění do oběhu je vymezeno požadavky speciálních právních předpisů.
Pro spotřebitele – zemědělského prvovýrobce je nezbytné, chce-li minimalizovat rizika, aby nakupoval krmiva, která jsou značena v souladu s právními předpisy na označování. Současně je povinen užívat krmiva zejména v souladu s bezpečnostními požadavky uvedenými na označení.
Pozn.:
Přestože povinnost označení se vztahuje pouze na krmiva uváděná do oběhu, v rámci možné prevence vzniku rizika např. v případě výroby krmných směsí pro vlastní hospodářství (ať stacionární výrobny, nebo mobilní výrobny), doporučujeme, aby vyráběná krmiva pro potřeby vlastního hospodářství byla označena minimálně:
- druhem a kategorií zvířat, pro které je krmivo určeno
- varovné upozornění (je-li nutné, např. při použití savčích tkání, nebo léčiv)
- v odůvodněných případech dávkování


Dohledatelnost a vedení záznamů

Dohledatelnost/sledování produktu u krmiv a krmných složek, včetně doplňkových látek, by měla být zajištěna přesným uchováváním záznamů o krmivech a krmných složkách, umožňujících včasné a účinné stažení nebo pozastavení produktu v případě, že je znám nebo by mohl vzniknout nežádoucí účinek na zdraví zvířat, nebo spotřebitele /rovněž také pro případy reklamačního řízení/. Záznamy by měly být uchovávány tak, aby byly okamžitě použitelné a týkaly se produkce, dodávání a užití krmiv a krmných složek, aby usnadnily okamžité dohledání krmiva a krmných složek přímo u původního zdroje a jejich následné dohledání u dalších příjemců, jsou-li tito známi, v případě, že dojde nebo je-li podezření na ohrožení zdraví zvířat, nebo lidí.

Provozovatelé krmivářských podniků - prvovýrobci- musí vést záznamy o:

- každém použití přípravků na ochranu rostlin a biocidních produktů
- použití geneticky modifikovaného krmiva
- každém výskytu škůdců či chorob, které by mohly ovlivnit bezpečnost primárních produktů
- výsledcích veškerých analýz provedených na vzorcích odebraných z primárních produktů pro diagnostické účely, které jsou významné z hlediska bezpečnosti krmiv
- zdroji a množství každého vstupu krmiva a místu určení a množství každého výstupu krmiva

Záznamy o evidenci jsou uchovávány, např. Zákon o krmivech stanoví dobu uchovávání záznamů na 3 roky od doby, kdy byly pořízeny, některé záznamy musí být uchovávány déle.
Pozn.:
Je-li legislativně stanovena konkrétní povinnost vedení určitých záznamů, může být např. nepředložení těchto záznamů dozorovým orgánům posuzováno, jako riziko (např.: nedoložení záznamu o zdroji a množství každého vstupu krmiva a místu určení a množství každého výstupu krmiva).

Zvláštní podmínky pro krizové situace

Prvovýrobci by měli v případě, že je podezření, že krmivo nebo krmná složka nesplňuje podmínky bezpečnosti, co možná nejdříve informovat příslušný kontrolní orgán. Informace by měla být co nejpodrobnější a měla by obsahovat minimálně popis a povahu problému, popis krmiva nebo krmných složek, druh zvířat, pro něž je to určeno, číslo partie (šarže), jméno výrobce a místo původu. Příslušné orgány a provozovatelé by měli okamžitě přijmout účinná opatření, aby bylo zajištěno, že krmivo nebo krmné složky neohrozí zdraví zvířat, či spotřebitelů.

ZÁKLADNÍ RIZIKA, VZNIKLÁ NEDODRŽENÍM PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Podmínky, za kterých se krmivo nesmí používat ke krmení jsou zejména dány legislativou jak Evropské unie, tak národními předpisy, jejichž nedodržením může vzniknout riziko, které může ohrozit zdraví zvířat, nebo spotřebitelů.

- Zkrmování látek a produktů, které jsou zakázány ke krmení zvířat, která jsou určena k produkci potravin a zkrmování látek a produktů, které jsou ke krmení zakázány

Podle Přílohy Vyhlášky , kterou se provádí , kterou se provádí Zákon o krmivech se k výživě zvířat nesmí používat látky a produkty, které jsou uvedeny v této příloze.

- Zkrmování krmiv, která jsou zakázána zkrmovat pouze určitým druhům, nebo kategoriím zvířat

Existují krmiva, která patří mezi zakázané látky a produkty v návaznosti na opatření k prevenci transmisivních spongiformních encefalopatií (dále jen „BSE“).
V této souvislosti je nutné poznamenat, že některá krmiva, která jsou zakázána pro zkrmování některým druhům zvířat, pro možnost přenosu BSE, mohou být pro jiná zvířata ke krmení povolena za legislativně daných podmínek.


Rizika, která mohou nastat ve vztahu k BSE jsou uvedena v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií.
Problematikou se dále zabývá Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu a Nařízení komise č. 1292/2005, kterým se mění příloha IV Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, pokud jde o výživu zvířat. Tato nařízení se rovněž dotýkají zemědělské prvovýroby v oblasti používaných organických hnojiv, ve vztahu k výživě zvířat.
Pro zemědělskou prvovýrobu uvedená opatření představují významné riziko, protože zákazy pro zkrmování, či podmínky pro používání jsou upravovány přímo použitelnými nařízeními ES. Z uvedeného vyplývá že zemědělská prvovýroba nese plnou zodpovědnost za zkrmování látek a produktů, nebo nedodržení podmínek při zkrmování krmiv, které jsou dány těmito nařízeními.
Upozornění:
Vzhledem k tomu, že Nařízení ES jsou závazná, aniž jsou implementována do práva ČR, je nutné, aby zemědělská prvovýroba tato nařízení sledovala a dodržovala.


- Zkrmování krmiv, u kterých byl překročen maximální limit stanovený pro radioaktivitu
Jak v Evropské unii, tak v České republice je legislativní povinnost každého státu provádění plošného monitorování úrovně radioaktivní kontaminace krmiv. Z uvedeného důvodu je možné se domnívat, že pokud výrobce použije krmiva původem z EU, nebo z ČR, není zde významné riziko radioaktivní kontaminace těchto krmiv.

- Zkrmování a používání krmiv, u kterých byl překročen maximální limit látek a produktů, tzv. nežádoucích látek

V zásadách Kodexu je zdůrazněno, že je nezbytné na prvém místě sledovat a dodržovat nepřekročení max. limitů nežádoucích látek v krmivech a krmných složkách, aby i možná rezidua těchto látek v potravinách nedosahovala výše stanovených max. limitů. Zejména pak krmiva a krmné složky kontaminované nadlimitním obsahem nežádoucích látek by měly být zřetelně označeny za nevhodné jako krmiva a neměly by být uváděny do oběhu nebo používány.
Prvovýrobce sleduje, kontroluje a minimalizuje výskyt nežádoucích látek , jako jsou průmyslové kontaminanty životního prostředí, pesticidy, radionuklidy, persistentní organické polutanty, patogenní látky a toxiny jako jsou mykotoxiny a dále živočišné produkty s možností kontaminace. Krmiva a krmné složky by neměly být nabízeny a uváděny na trh způsobem, který by uváděl v omyl uživatele.
Nežádoucí látky včetně jejich maximálně přípustných obsahů v produktech určených pro krmení zvířat jsou uvedeny v Příloze Vyhlášky , kterou se provádí Zákon o krmivech.
Produkty určenými pro krmení zvířat u nichž je obsah nežádoucí látky nebo nežádoucích látek vyšší než maximální obsah stanovený v příloze, nesmějí být použity ke krmení a nesmějí být smíchávány pro účely ředění se stejnými ani jinými produkty pro krmení.

Aktuálně k doplňkovým a nežádoucím látkám (Krmivářství 2/2009).

Některé zásady správné praxe ve vztahu ke kontaminaci krmiv naleznete ZDE

Anglická Agentura pro standard potravin (FSA) zveřejnila pro výrobce krmiv a chovatele zvířat doporučení pro správnou zemědělskou praxi: „Jak snížit rezidua nikarbazinu u brojlerů“. ZDE-CZ stručný výtah, ZDE-EN úplná verze.

Mezi základní atributy každého systému správné praxe, nebo HACCP patří hodnocení a řízení nebezpečí, které může ohrozit zdraví lidí, nebo zvířat. Tomuto hodnocení podléhá i možná kontaminace krmiv mykotoxiny. Praktická doporučení pro správnou zemědělskou praxi (CZ), pro prevenci a snižování kontaminace mykotoxiny v obilovinách, jsou uvedeny v Kodexu CAC/RCP 51-2003 /EN/, který zahrnuje požadavky na ochratoxin A; zearalenon, fumonisiny a trichoceteny a přináší jak praktická doporučení pro správnou zemědělskou praxi (GAP) a pro správnou výrobní praxi (GMP), tak kompletní řídící systém ve smyslu principů HACCP.

- Zkrmování a používání krmiv, která obsahují doplňkové látky, které neodpovídají podmínkám povolení. Jedná se o „čisté“ Doplňkové látky (DL), nebo premixy DL, případně o DL v doplňkových krmivech, či kompletních krmných směsích.

Hlavním požadavkem a zodpovědností PKP tedy je, že doplňková (é) látka(y) smí být používána, jen je-li povolena, a za podmínek povolení, tzn. že je v souladu s Nařízením č. 1831/2001, o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat.

Pro zemědělskou prvovýrobu je problematika doplňkových látek a premixů zásadní ze dvou hledisek. První hledisko má vztah k používání doplňkových látek prostřednictvím kompletních, nebo doplńkových krmiv, která jsou používána ke krmení, bez ohledu na skutečnost, zda se jedná o nakupovaná, nebo „vlastní“ vyráběná krmiva. Prvovýrobce v daném případě přejímá odpovědnost (spoluodpovědnost), že doplňkové látky jsou používány v souladu s požadavky nařízení o doplňkových látkách.
Druhé hledisko je užití doplňkových látek obsažených v doplňkových krmivech, které prvovýrobce může používat k výrobě kompletních krmiv. Kromě toho, že prvovýrobci musí vyrábět kompletní krmiva s obsahy DL, které nepřekročí žádný z limitů (ani minimální, ani maximální, pokud je legislativně stanoven), zodpovídají i za technologické aspekty kompletních krmiv (např. homogenita).
Za technologické aspekty jsou tedy považována m.j. také schopnosti požadovaného dávkování doplňkových krmiv, účinné míchací zařízení a dopravní cesty.

- Zkrmení krmiva s nepovoleným GMO.
Problematika GMO je řešena jak evropskou, tak národní legislativou. Povinnost na sledovatelnost a označování GMO krmiv stanoví rovněž také Zákon o krmivech. Zemědělský prvovýrobce může kontaminovat krmivo GMO pro zvířata jednak vlastní produkcí (nepovolené GMO osivo), nebo může krmiva GMO /jak povolená, tak nepovolená/ nakoupit.
Prvovýrobce by si měl prokazatelně ověřovat původ osiv na GMO a používat pouze schválená osiva. Při nákupu krmiv, pokud vyžaduje krmivo bez GMO komponentu, by měl výrobce požadovat garanci na nepřítomnost GMO. V případě přítomnosti povolené GMO v krmivu, je prodávající tuto skutečnost při prodeji uvést v označení. Prvovýrobce nemusí přenášet informaci o použití GMO krmiv k vyráběným potravinovým produktům. Nicméně, je povinnen vést „dohledatelnost“, tj. jak použil GMO krmiva.

Pro snadnější dodržování zásad správné praxe ve vztahu k GMO jsme pro návštěvníky portálu „Bezpečná krmiva“ připravili:
POŽADAVKY NA SLEDOVATELNOST A OZNAČOVÁNÍ KRMIV SESTÁVAJÍCÍCH Z GMO NEBO OBSAHUJÍCÍCH GMO
POŽADAVKY NA SLEDOVATELNOST A OZNAČOVÁNÍ KRMIV VYROBENÝCH Z GMO
NĚKTERÉ ZÁSADY SPRÁVNÉ PRAXE PŘI POUŽÍVÁNÍ GM KRMIV

- Zkrmování krmiv, která obsahují živé skladištní škůdce a požadavky na chemickou a botanickou čistotu krmných surovin

Podle zákona o krmivech nesmějí být pro výrobu krmiv a ke krmení zvířat používány krmiva, v nichž se vyskytují živí skladištní škůdci, jejichž seznam je uveden ve vyhlášce, resp. v její příloze.
Pro výrobu krmných směsí a ke krmení musí být používána krmiva - krmné suroviny, které nesmí představovat riziko pro zdraví lidí nebo zvířat nebo životní prostředí. Zejména musí vyhovovat chemické a botanické čistotě. Za botanické nečistoty se rovněž považují škodlivé nečistoty a škodlivá semena a plody plevelů, které jsou uvedeny v příloze vyhlášky.

AGRONOMICKÁ OPATŘENÍ S CÍLEM ZAMEZENÍ, NEBO MINIMALIZACE NEBEZPEČÍ (RIZIKA) PŘI VÝROBĚ POTRAVIN A KRMIV

V rámci postupů vedoucích k zajištění bezpečnosti potravin pro lidský konzum, by měly být používány zásady dobré agronomické praxe ve všech stadiích produkce v zemědělském podniku – pastva, ke krmení zvířat produkujících potraviny.
Dodržování dobré agronomické praxe se vyžaduje jak pro přírodní, tak pro intenzivní nebo rekultivované pastviny, a pro produkci pícnin a zrnin používaných jako krmiva nebo krmné složky pro zvířata produkující potraviny. Využívání zásad dobré agronomické praxe minimalizuje výše uvedená rizika kontaminace. V případě, že se zbytky plodin a strniště po sklizni spásají nebo jiným způsobem vstupují do potravinového řetězce, považují se rovněž za krmivo. Zvířata často konzumují i část svého steliva. S plodinami, které tvoří stelivový materiál nebo se stelivem, jako je sláma nebo piliny, by se mělo zacházet stejným způsobem jako s krmnými složkami.
Dobrá organizace pastvy, jako je rotace spásání a rozprašování hnojiv, by měla zabraňovat křížové kontaminaci. Spásání pastvin a polí musí být řízeno tak, aby byla minimalizována kontaminace potravin živočišného původu v důsledku fyzikálních, biologických, či chemických rizik. V případě potřeby se dodržuje přiměřená karanční (ochranná) doba, než se hospodářským zvířatům umožní spásání pastvin a polí a zbytků po sklizni nebo mezi střídáním pastvy, aby se minimalizovala biologická úroveň kontaminace hnojem v případě, že tento problém existuje, a aby se zajistilo, že budou dodrženy stanovené lhůty pro nepoužívání zemědělských chemických přípravků.

Plochy pro pěstování krmných plodin by měly být vybírány tak, aby nebyly lokalizovány do bezprostřední blízkosti průmyslových objektů, kde lze očekávat znečištění průmyslovými polutanty ze vzduchu, ze spodních vod nebo z naváté půdy ze sousedních ploch, které by ve svém důsledku mohly představovat bezpečnostní riziko pro potraviny. Kontaminanty přítomné v půdě naváté ze sousedních ploch a ve vodě používané pro zavlažování by neměly být obsaženy v množství představujícím bezpečnostní riziko.
Pokud se ke hnojení krmných plodin nebo pastvin používají statková hnojiva, je třeba, aby se zavedl vhodný systém jejich ukládání a skladování za účelem minimalizace kontaminace životního prostředí, která by mohla negativně ovlivnit bezpečnost potravin živočišného původu. Dostatečná doba by měla uplynout mezi aplikací hnoje a pastvou nebo sklizní pícnin (pro siláže nebo seno), aby došlo k rozložení hnoje a omezila se kontaminace.
Hnůj, kompost a jiné rostlinné živiny by měly být používány vhodným způsobem, aby docházelo k co nejmenší biologické, chemické či fyzikální kontaminaci.
Jako organické, tak anorganické hnojení se řídí zákonem o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd. Výrobci v této souvislosti rovněž dodržují požadavky tzv. Nitrátové směrnice. br

Pesticidy a jiné agrochemikálie by měly pocházet z bezpečných zdrojů.
Pesticidy se skladují podle instrukcí výrobce a používají se v souladu s dobrou agronomickou praxí pro používání pesticidů. Důležité je, aby zemědělci důsledně dodržovali u všech agrochemikálií návody výrobce k jejich použití.br
Pesticidy a jiné agrochemikálie by měly být ukládány zodpovědně tak, aby nezpůsobily žádnou kontaminaci vody, půdy, krmiva či jiné krmné složky, která by vedla k ohrožení bezpečnosti potravin. Osiva ošetřená pro setí nemohou být zkrmována.

PRODUKCE KRMIV V ZEMĚDĚLSKÉ PRVOVÝROBĚ S CÍLEM ZAMEZENÍ, NEBO MINIMALIZACE NEBEZPEČÍ (RIZIKA). br

Účelem této části je v obecné rovině poukázat na možnosti vzniku rizika v průběhu výroby, zpracování, skladování, přepravy a dodávání krmiv v zemědělské prvovýrobě, bez ohledu na zaměření, či velikost provozovatele krmivářského podniku.

Požadavky na provozy

Požadavky na budovy a zařízení jsou formulovány v souladu s požadavky v nařízení č. 183/2005/ES o hygieně krmiv. Pracovní operace,které probíhají v těchto výrobních prostorách by měly rovněž minimalizovat kontaminaci krmiv.
Voda používaná ve výrobnách krmiv má splňovat hygienické standardy a kvalitu vhodnou pro zvířata. Odpadní voda, odpad a dešťová voda se odstraňují způsobem, který vylučuje kontaminaci zařízení, krmiv a krmných složek.

Výroba, zpracování,skladování, přeprava a dodávání krmiv a krmných složek

Prvovýrobce zodpovídá:
- za to, že krmiva a krmné složky jsou vyráběna, skladována a používána jen jsou-li zdravá a způsobilá k danému účelu, a když při určeném užití nepředstavují žádné riziko pro zdraví spotřebitele
- za výrobu, zpracování, skladování, přepravu a dodávání bezpečných krmiv a krmných složek, že jsou způsobilá pro daný účel
- za všechny činnosti, které spadají pod jeho přímou kontrolu, včetně dodržování požadavků příslušných právních předpisů br
- za to, že krmiva a krmné složky nebudou vyráběny, zpracovávány, skladovány, přepravovány nebo dodávány z provozů a zařízení, kde by nevhodné postupy mohly ohrozit jejich bezpečnost a poškodit zdraví spotřebitelů
- za přijímání opatření k udržení čistoty zařízení, vybavení, nádob, přepravek a vozidel používaných při výrobě, přípravě, třídění, balení, skladování a přepravě krmiv a dle potřeby k jejich vhodné desinfekci po čištění
- za to, že v případě potřeby přijímají opatření k zabezpečení hygienických podmínek pro produkci, přepravu a skladování krmiva k zajištění jeho čistoty
- za to, že k zamezení kontaminace používají čistou vodu.
- za to, že zamezují kontaminaci krmiv zvířaty, nebo hmyzem
- za manipulaci a skladování odpadů a nebezpečných látek tak, aby se předešlo nebezpečné kontaminaci krmiv. Rovněž obalové materiály nesmí být zdrojem kontaminace
- za provádění takových opatření při zacházení s krmivy a krmnými složkami, která zamezí změnám v jejich jakosti, kontaminaci nežádoucími látkami včetně rozvoje plísní a nežádoucích mikroorganizmů a vzájemnému pomíchání nebo záměně krmiv.

Školení zaměstnanců

Všichni zaměstnanci zapojení ve výrobě, skladování a při zacházení s krmivy a krmnými složkami by měli být přiměřeně školeni a seznámeni se svými úkoly a odpovědností při zajišťování bezpečnosti potravinového řetězce.

Sanitace a kontrola škůdců

Prvovýrobce zodpovídá za to, že krmiva a krmné složky, výrobní zařízení, skladovací prostory a na ně navazující prostory jsou udržovány v čistotě, a že jsou zavedeny účinné programy kontroly výskytu škůdců.
Kontejnery a zařízení používané pro výrobu, zpracování, přepravu, skladování a navažování se udržují v čistotě. Čistící programy by měly být účinné a minimalizovat rezidua detergentních a desinfekčních látek.
Zařízení přicházející do styku se suchými krmivy nebo krmnými složkami by mělo být po mokrém čistícím procesu vysušeno.
Zvláštní pozornost je třeba věnovat procesu čištění při používání mokrých a vlhkých krmiv a krmných složek, aby se zabránilo rozvoji plísní a bakterií.

Vlastní a nakupovaná krmiva

Veškerá krmiva z produkce zemědělského podniku by měla odpovídat požadavkům na krmné složky, které odpovídají zejména všem legislativním požadavkům na krmiva.
Veškerá krmiva vyráběná na úrovni prvovýroby nesmí obsahovat žádné zakázané látky, nadlimitní nežádoucí látky (včetně radioaktivních limitů a nepovolenou GMO) . Krmiva používaná ke krmení navíc nesmí obsahovat živé skladištní škůdce a nesmí překračovat limity na chemickou a botanickou čistotu. Nakupovaná krmiva musí odpovídat:
- Zákonu o krmivech, pokud se týká krmných surovin, určitých proteinových krmiv a dietních krmiv
- Nařízení o doplňkových látkách, pokud se týká doplńkových látek, nebo premixů
- Speciálním Nařízení a Zákonům ve vztahu k např.: BSE, GMO aj.

Např.: prvovýrobce může potenciální rizika nakupovaných krmiv minimalizovat tím, že:
- bude nakupovat krmiva od registrovaných subjektů
- bude nakupovat krmiva od prověřených subjektů
- bude nakupovat pouze krmiva, která prokazatelně splňují legislativní požadavky
- bude nakupovat pouze krmiva, jejichž označení odpovídá platné legislativě
- bude se prokazatelně přesvědčovat, že jím jak vyrobená, tak nakoupená krmiva, která jsou krmena hospodářským zvířatům za účelem produkce potravin, jsou bezpečná.

Míchání krmiv pro vlastní potřebu

Pro výrobu krmiv a ke krmení zvířat nesmějí být používána krmiva v nichž se vyskytují cizí předměty, které mohou ohrozit zdraví zvířat.
Ve výrobních provozech, ve kterých se vyrábějí nebo zpracovávají krmiva, musí být provozní prostory a výrobní zařízení, která umožňují nezávadnou výrobu a zaručují, že v průběhu výroby nedojde k nežádoucím změnám vlastností použitých a vyráběných krmiv.
Výrobní zařízení určená pro výrobu krmiv musí zajišťovat, aby v průběhu výroby nedošlo k záměně nebo vynechání některých částí výrobního postupu nebo ke znečištění výrobků a křížové kontaminaci jinými látkami nebo produkty, zejména k zanesení doplňkových nebo zakázaných látek nebo produktů (např. obsažených v doplňkových krmivech) do následně vyráběného výrobku. V průběhu výroby a po jejím ukončení musí být technicky umožněn odběr vzorků k ověření zdravotní nezávadnosti.

Míchání krmiv na úrovni zemědělské prvovýroby má svá specifika, která budou dále analyzována z pohledu řízení rizika při jejich výrobě.

Prvovýrobce může v zemědělské prvovýrobě používat k výrobě:

- vlastní nebo nakoupená objemná krmiva
- vlastní nebo nakoupené krmné suroviny,
- určitá proteinová krmiva, doplňková krmiva a dietní krmiva
- napájecí vodu

Technologie výroby, včetně dávkování, míchání, dopravních cest a expedice by měla být prováděna způsobem, který bude minimalizovat potenciální křížovou kontaminaci mezi krmivy a krmnými složkami, které by mohly ovlivnit bezpečnost, nebo ochrannou lhůtu krmiv, nebo krmných složek.
Pozn.:
- případné používání doplňkových látek, či jejích premixů prvovýrobci, není předmětem této kapitoly. Pokud je hodlá prvovýrobce používat, je doporučeno kontaktovat kontrolní orgán
- výše uvedená věta neplatí pro tzv. „silážní látky a přípravky“, které jako kategorie patří mezi doplňkové látky a prvovýrobci je mohou používat pouze na konzervaci objemných krmiv

Míchání objemných krmiv pro přežvýkavce

Do krmných míchacích vozů s objemnými krmivy lze přidávat doplńková krmiva v souladu s návodem k použití. Takto vyrobená krmiva slouží k doplnění základní krmné dávky pro přežvýkavce. Obsažené doplňkové látky , v kompletní krmné dávce pro skot, musí být v souladu s požadavky nařízení o doplňkových látkách.

Míchání vlhkých krmiv

Jedná se o technologie výroby vlhkých krmiv, kdy kompletní krmiva, zejména pro některé kategorie prasat, jsou ředěna tekutou složkou (vodou, syrovátkou aj.) do kašovitého stavu.
Je vysoce pravděpodobné, že výsledná hotová krmiva nebudou homogenní v obsahu doplňkových látek a pravděpodobně není dostatek informací, zda obsahy doplňkových látek jsou ve stanovených limitech. Technologie by měla maximálně umožňovat homogenizaci krmiva v průběhu dávkování zvířatům.
Do kompletního krmiva by kromě tekutých složek již neměly být přidávány žádné jiné komponenty, včetně např. medikovaných premixů.

Přidávání komponent do napájecí vody

Jedná se o přidávání doplňkového krmiva s obsahem doplňkových látek (tekutého) do napájecí vody. Použití doplňkového krmiva se řídí pouze krmným návodem, a s přihlédnutím k případnému obsahu doplňkových látek v ostatních složkách denní krmné dávky, aby nebyl překročen max. limit DL, pokud je stanoven.

V případě, že je prováděna výroba krmiv s použitím doplňkových krmiv (na úrovni zemědělské prvovýroby), pak je nutné dodržovat níže uvedené odkazy:

Záznamy monitoringu
Příslušné záznamy o krmivech, která prošla výrobním procesem u výrobců v zemědělském podniku, by měly být uchovávány tak, aby sloužily při hledání možné kontaminace pocházející z krmiva nebo při vzniku chorob.
Uchovávají se záznamy o příjmu krmných složek, data příjmu a partie (šarže).

Stav zařízení a údržba
Prvovýrobce by měl stanovit zásady, které by měly být zavedeny pro pravidelnou kontrolu vážících a měřících systémů, kontrolu míchacích systémů s ohledem na homogenitu směsí a případně i roztoků a pro kontrolu jiných váhových nebo objemových měřících zařízení.

Kontroly ve výrobě
Aby se zabránilo křížové kontaminaci mezi jednotlivými šaržemi krmiv nebo krmných složek obsahujících materiály s omezeným použitím nebo jinak potenciálně nevhodné k použití pro určité druhy nebo kategorie zvířat (např. živočišné moučky, veterinární léčiva aj.), měly by být zavedeny čistící postupy („promývání“ – flushing, následnost určitých šarží, přímé čištění). Tyto postupy by měly být rovněž zavedeny k zamezení křížové kontaminace při výrobě nemedikovaných a medikovaných krmiv a jiných nekompatibilních krmiv. V případech, kde je riziko ohrožení bezpečnosti potravin spojené s křížovou kontaminací vysoké, a použití metod řádného „promývání“ a čištění se zdá být nedostatečné, pak by jako spolehlivé mělo být použití zcela oddělené výrobní linky s oddělenými výrobními cestami, skladováním a zařízením na přepravu.
Postupy na zabránění rozvoje patogenních organizmů, jako je tepelné ošetření nebo použití povolených chemikálií, by měly být v případě potřeby zavedeny a monitorovány ve vhodných místech výrobního procesu.

ZÁKLADNÍ PODMÍNKY SPRÁVNÉ PRAXE PRO KRMENÍ

Středisko (objekt) určené pro živočišnou výrobu by mělo být situováno tak, aby výroba živočišných produktů nepředstavovala rizika pro bezpečnost potravin. Mělo by být zabráněno přístupu zvířat ke kontaminovanému prostředí (půdě) a k zařízením s možnými zdroji toxicity. Budovy a krmné vybavení musí být udržováno v čistotě. Musí být zavedeny systémy pro pravidelné odstraňování hnoje, odpadního materiálu a ostatních možných zdrojů kontaminace krmiva.
Středisko živočišné produkce by mělo být uspořádáno tak, aby mohlo být řádně udržováno v čistotě. Jeho čištění, včetně vlastního krmného zařízení, by mělo být prováděno řádně a pravidelně s cílem zabránit všem možným rizikům. Chemické čistící prostředky i prostředky k sanitaci zařízení pro výrobu krmiv je třeba používat podle návodů k jejich užití. Takové prostředky musí být řádně označeny a skladovány mimo místa výroby a skladování krmiv i prostor určených ke krmení.
Měl by být zaveden systém kontroly výskytu škůdců, aby bylo zabráněno invazi škůdců do objektu živočišné produkce.
Provozovatelé a zaměstnanci pracující ve středisku živočišné produkce dbají na dodržování vhodných hygienických požadavků k minimalizování možných bezpečnostních rizik pocházejících z krmiv.
Správná praxe pro krmení zahrnuje postupy, které pomáhají zajistit správné používání krmiv a krmných složek v zemědělském podniku, a které směřují k minimalizaci biologických, chemických a fyzikálních rizik pro spotřebitele potravin živočišného původu.
Krmivo a podestýlka používaná v živočišné výrobě musí být často vyměňována a nesmí zplesnivět.
Voda pro napájení nebo akvakulturu by měla mít kvalitu vhodnou pro zvířata, pro něž je používána. Jestliže je důvod předpokládat, že by mohlo dojí ke kontaminaci zvířat z vody, pak se provedou opatření k vyhodnocení a minimalizaci rizik.
Spásání pastvin a pícnin by mělo být organizováno tak, aby byla co nejnižší možná kontaminace potravin živočišného původu biologickými, chemickými a fyzikálními riziky.
Kde je to třeba, zajistí se přiměřené období před pasením zvířat na pastvinách, loukách nebo zbytcích pícnin a mezi rotacemi na pastvinách, aby se co nejvíce snížila biologická křížová kontaminace z hnoje.
Kde byly použity agrochemikálie, provozovatelé zajistí dodržování ochranných lhůt.
Krmivo musí být skladováno odděleně od chemických látek a jiných produktů zakázaných jako krmivo pro zvířata. Skladovací prostory a nádoby musí být udržovány čisté a suché a v případě potřeby musí být přijímána vhodná opatření k potírání škůdců. Skladovací prostory a nádoby musí být pravidelně čištěny, aby se předešlo křížové kontaminaci.
Krmiva uskladňujeme ve skladech nebo manipulačních, případně výrobních prostorách tak, aby byla zajištěna jejich ochrana před křížovou kontaminací nebo znečištěním nežádoucími mikroorganismy a plísněmi a jejich nežádoucím pomnožováním, nebo kontaminací nežádoucími doplňkovými látkami nebo zakázanými látkami a produkty, či hlodavci a ptáky. Krmiva chráníme před vlhkostí a látkami, které je mohou znehodnocovat nebo v nich vytvářet produkty škodlivé zdraví zvířat a lidí a ohrožující životní prostředí.
Osivo musí být skladováno tak, aby nebylo přístupné zvířatům.
Je důležité, aby určené krmivo bylo krmeno správným skupinám zvířat a byl dodržován krmný návod. V průběhu krmení by měla být minimalizována kontaminace. Měly by být k dispozici informace, co je zvířatům krmeno, aby bylo zajištěno, že jsou sledována bezpečnostní rizika pro potraviny.
Zvířata, kterým jsou podávána medikovaná krmiva by měla být označena a samostatně ošetřována, dokud neskončila ochranná lhůta (pokud byla předepsána); musí být uchovány záznamy o medikaci. Mělo by být zajištěno, že medikovaná krmiva jsou přepravována na správné místo určení, a že jsou podávána zvířatům, jimž byla určena. Přepravníky krmiv a krmná zařízení používaná k dodávkám a podávání medikovaných krmiv, by měla být po použití vyčištěna, pokud má být následně přepravováno jiné medikované krmivo, nebo krmivo či krmná složka bez medikace.
Medikované a nemedikované krmivo určené pro různé kategorie nebo druhy zvířat musí být skladováno tak, aby se zamezilo riziko krmení zvířat, kterým není určeno. Dopravní prostředky a krmné vybavení hospodářství musí být čištěny v pravidelných intervalech, zejména pokud se používají k dodávkám medikovaného krmiva. Likvidace medikovaných krmiv a jejích zbytků po čištění, je prováděna jako „nebezpečný odpad“.

Informace MZe ČR publikovaná v Krmivářství (2OO8), která se týká Sledování rizik spojených s krmivy v prvovýrobě, je ke stažení ZDE.

Pokud by měl někdo hlubší zájem o problematiku analýzy rizika a bezpečnost krmiv, poskytujeme odkaz na vypracovanou studii Vědeckého výboru pro výživu zvířat z roku 2007 „Hodnocení rizik nežádoucích látek v krmivech“.

Zdrojem některých výše uvedených informací je jedna z kodexových norem, která je zaměřena na bezpečnost krmiv, Kodex správné výrobní praxe pro krmení CAC/RCP 54- 2004.